Na parkovišti před Penny
Marketem v Písku se v
sobotu 22.10.2011 sešlo
o půl deváté ráno
jedenáct autíček plných
fajn lidí,abychom spolu
prožili celý krásný den.
Po přivítání a zjištění, že už nikdo nepřijede, se devět Multinek, jedna Marea a jedna Corrola,
společně vydaly na cestu k místnímu vrchu Jarník a tam že navštíví rozhlednu. Ačkoli do té doby
bránila v jakémkoli rozhledu všudy přítomná mlha, tak po výstupu na rozhlednu se všem přítomným
naskytl nádherný výhled na jihočeskou krajinu z části přikrytou ranní, mlžnou peřinou osvětlenou
z východní strany sluníčkem.
Autíčka na nás zatím čekala u nedaleké Chaty Živec, kde nám pan vedoucí po návratu z rozhledny
připravil čaj, kávu, nebo třeba grog, tak, jak kdo chtěl. Mnozí také využili přestávku k malé
svačince z dovezených zásob.
Následoval přesun do centra města Písku, kde mělo být na Velkém náměstí pro naše autíčka vyhrazené parkování.
Jak se, ale ukázalo, tak vyhrazené sice bylo, ale ostatním řidičům to bylo úplně fuk. Trvalo to tedy poněkud déle, ale nakonec všichni své miláčky zaparkovali, i když za cenu toho, že nebudou vedle sebe.
Z Velkého náměstí je vstup přímo do Prácheňského muzea, kam jsme také davem zamířili.
Už je nám jasné proč, a že se právem honosí titulem nejlepšího evropského muzea, neboť rozmanitost a také provedení zdejších expozic je skutečně impozantní a mnoho z nás s obdivem usoudilo, že podobné ještě neviděli. Navíc za cenu, také nevídanou.
Z muzea jsme si udělali procházku ke Kamennému mostu, pak dále podél řeky Otavy pod hradbami na místní Ostrov, s dětským hřištěm,čehož také děti samozřejmě využily a z Ostrova po druhé straně řeky až na nejstarší kamenný most ve střední Evropě. Tam všichni počkali, až Venda přiveze svoji Multinku, která měla povolení vjezdu do pěší zóny.
Svými komentáři "Kam jedeš, vole?", nebo "To je odvaha.." dali obyvatelé Písku najevo, že jsou na svoji památku právem hrdi, a že to nevidí rádi. Po chvíli, ale pochopili, že nejde o žádnou recesi nebo vandalismus a všichni Multipláci mohli v klidu udělat kolem Multinky hlouček ke společné fotografii do archivu klubu.
Z důvodu časového skluzu musela být procházka zkrácena a my se vydali od mostu rovnou k autíčkům.
Následovalo rozloučení s Pískem a vyrazili jsme na asi pětačtyřicet kilometrů dlouhou spanilku směrem na Onen Svět. Udělali jsme ještě malou zastávku na parkovišti u Podolského mostu. Tam Multinky utvořily formaci pro společné foto a pokračovaly dále.
Na Onom Světě už nás očekávali a také tu na nás čekal vytoužený gáblík. Porce byly zase monstrózní, jídlo vynikající a všichni se dobře najedli. Po té někteří využili pohledu z místní rozhledny s výhledem na Orlické jezero a také schodů k trávení, děti si pohrály v dětském koutku se zvířátky a ostatní se pomalu, ale jistě chystali k odjezdu domů. K celkové spokojenosti bránily vysoké ceny nápojů a také absence některých tradičních jídel hlavně pro děti, jež jsou na ně zvyklé.
No a přišlo loučení. Kamarádi se začali rozjíždět do všech světových stran a nám bylo trochu líto, že to zase uteklo.
Jsme moc rádi, že jste za námi na jih Čech přijeli a patří Vám za to náš dík a slib, že pro Vás zase něco vymyslíme a zase Vás pozveme. Vždyť jste přijeli z Mariánek, Brna, Dobšic, Přeštic, Lán, Prahy, Čestic, Hrejkovic, nebo Strakonic.
S pozdravem a přáním, abychom se zase sešli, třeba už u Martinky ve Vedoxu
Honza, Lenka, Terezka a Honzík Jedličkovi
Účast: 14 nahlášených aut a z toho: 9 Multinek účastnilo, 2 nepřijely
1 Marea účast, 1 omluvena
1 Corolla účast
Velké poděkování patří Vendovi za pomoc při organizaci, natisknutí materiálů a zajištění samolepek.
Poděkování Službám města Písku za vyhrazení parkoviště.
Poděkování Lesům města Písku za umožnění vjezdu našich miláčků do lesoparku k Chatě Živec.
Poděkování Městské policii za povolení vjezdu do pěší zóny.
Poděkování všem těm řidičům, kteří respektovali dopravní značení a nezaparkovali svá auta na pro nás vyhrazená místa.
A konečně "poděkování" řidičům, kterým předpisy nic neříkají a kteří v pohodě zaparkovali v zákazu
zastavení.
Po přivítání a zjištění, že už nikdo nepřijede, se devět Multinek, jedna Marea a jedna Corrola,
společně vydaly na cestu k místnímu vrchu Jarník a tam že navštíví rozhlednu. Ačkoli do té doby
bránila v jakémkoli rozhledu všudy přítomná mlha, tak po výstupu na rozhlednu se všem přítomným
naskytl nádherný výhled na jihočeskou krajinu z části přikrytou ranní, mlžnou peřinou osvětlenou
z východní strany sluníčkem.
Autíčka na nás zatím čekala u nedaleké Chaty Živec, kde nám pan vedoucí po návratu z rozhledny
připravil čaj, kávu, nebo třeba grog, tak, jak kdo chtěl. Mnozí také využili přestávku k malé
svačince z dovezených zásob.
Následoval přesun do centra města Písku, kde mělo být na Velkém náměstí pro naše autíčka vyhrazené parkování.
Jak se, ale ukázalo, tak vyhrazené sice bylo, ale ostatním řidičům to bylo úplně fuk. Trvalo to tedy poněkud déle, ale nakonec všichni své miláčky zaparkovali, i když za cenu toho, že nebudou vedle sebe.
Z Velkého náměstí je vstup přímo do Prácheňského muzea, kam jsme také davem zamířili.
Už je nám jasné proč, a že se právem honosí titulem nejlepšího evropského muzea, neboť rozmanitost a také provedení zdejších expozic je skutečně impozantní a mnoho z nás s obdivem usoudilo, že podobné ještě neviděli. Navíc za cenu, také nevídanou.
Z muzea jsme si udělali procházku ke Kamennému mostu, pak dále podél řeky Otavy pod hradbami na místní Ostrov, s dětským hřištěm,čehož také děti samozřejmě využily a z Ostrova po druhé straně řeky až na nejstarší kamenný most ve střední Evropě. Tam všichni počkali, až Venda přiveze svoji Multinku, která měla povolení vjezdu do pěší zóny.
Svými komentáři "Kam jedeš, vole?", nebo "To je odvaha.." dali obyvatelé Písku najevo, že jsou na svoji památku právem hrdi, a že to nevidí rádi. Po chvíli, ale pochopili, že nejde o žádnou recesi nebo vandalismus a všichni Multipláci mohli v klidu udělat kolem Multinky hlouček ke společné fotografii do archivu klubu.
Z důvodu časového skluzu musela být procházka zkrácena a my se vydali od mostu rovnou k autíčkům.
Následovalo rozloučení s Pískem a vyrazili jsme na asi pětačtyřicet kilometrů dlouhou spanilku směrem na Onen Svět. Udělali jsme ještě malou zastávku na parkovišti u Podolského mostu. Tam Multinky utvořily formaci pro společné foto a pokračovaly dále.
Na Onom Světě už nás očekávali a také tu na nás čekal vytoužený gáblík. Porce byly zase monstrózní, jídlo vynikající a všichni se dobře najedli. Po té někteří využili pohledu z místní rozhledny s výhledem na Orlické jezero a také schodů k trávení, děti si pohrály v dětském koutku se zvířátky a ostatní se pomalu, ale jistě chystali k odjezdu domů. K celkové spokojenosti bránily vysoké ceny nápojů a také absence některých tradičních jídel hlavně pro děti, jež jsou na ně zvyklé.
No a přišlo loučení. Kamarádi se začali rozjíždět do všech světových stran a nám bylo trochu líto, že to zase uteklo.
Jsme moc rádi, že jste za námi na jih Čech přijeli a patří Vám za to náš dík a slib, že pro Vás zase něco vymyslíme a zase Vás pozveme. Vždyť jste přijeli z Mariánek, Brna, Dobšic, Přeštic, Lán, Prahy, Čestic, Hrejkovic, nebo Strakonic.
S pozdravem a přáním, abychom se zase sešli, třeba už u Martinky ve Vedoxu
Honza, Lenka, Terezka a Honzík Jedličkovi
Účast: 14 nahlášených aut a z toho: 9 Multinek účastnilo, 2 nepřijely
1 Marea účast, 1 omluvena
1 Corolla účast
Velké poděkování patří Vendovi za pomoc při organizaci, natisknutí materiálů a zajištění samolepek.
Poděkování Službám města Písku za vyhrazení parkoviště.
Poděkování Lesům města Písku za umožnění vjezdu našich miláčků do lesoparku k Chatě Živec.
Poděkování Městské policii za povolení vjezdu do pěší zóny.
Poděkování všem těm řidičům, kteří respektovali dopravní značení a nezaparkovali svá auta na pro nás vyhrazená místa.
A konečně "poděkování" řidičům, kterým předpisy nic neříkají a kteří v pohodě zaparkovali v zákazu
zastavení.
